Od 1. do 9. července si 26členná skupina SCM a TSM JO užívá horské terény v okolí Judenburgu a Villachu v Rakousku, jak se nám daří si můžete přečíst v aktualizovaném článku.

Den 1.

Lehce po páté hodině ranní se scházíme v Liberci a vyrážíme třemi auty směr Rakousko (díky Turnovákům za zápůjčení jedné dodávky!). Cesta jde podle plánu tak, abychom stihli start jedné z etap závodů Sommercup. Cestou nás zbržďuje akorát menší fronta dovolenkářů na poslední české benzínce a půlhodinová fronta na mýto u tunelu Bosruck. Po poledni dorážíme k Winterleitenhütte u Judenburgu, kde na chatě v téměř 1800 m n. m. nacházíme útočiště na prvních 5 dní soustředka.

Hned odpoledne se vydáváme na etapu závodů Sommercup, která má shromaždiště kousek od ubytka. Závody to jsou spíše komorní a naše skupina tvoří cca čtvrtinu přihlášených. Čekal nás terén, který byl asi pro všechny velkou premiérou – otevřené horské louky, srázy a kameny a náročná horská podložka, kde se tak tak dalo dostat pod 10’/km. Většinu z nás terén prověřil mapově i fyzicky a o velké chyby nebyla nouze. Šlo tak hlavně o to nasát charakter terénu pro další dny. Večer jsme dali odpočinek po náročné cestě…

Den 2.

Po deštivé sobotě ukazuje neděle v horách vlídnější tvář. Další etapa Sommercupu startuje opět od naší chaty, tentokrát ale běžíme v severní části, kde už 90 % terénu pokrývá les. Pro nás o dost běhatelnější terén, který není zas tak odlišný od českých horských lesů. Po závodech ještě zatleskáme nejlepším ve všech třech etapách (my běželi jen dvě, tu třetí si dáme v pondělí tréninkově) a jdeme kuchtit obědy. Poměrně pěkné počasí nás donutilo ke změně programu, a tak jsme místo mapáče vyrazili za výhledy do hor. Cílem byl vrchol Kreiskogel (2306 m n. m.). Po zhruba půl hodince pochodu jsme se rozdělili na skupinu výletovou a skupinu ferratovou, kterou čekal Lukas-Max Klettersteig. Všichni si pěkně mákli a respekt všem, pro některé to byla dokonce ferratová premiéra. Výhledy nahoře sice nic moc, ale alespoň jsme to zvládli bez deště. Cestou dolů následovala ještě koulovačka a úprk na večeři.

Den 3.

Jdeme trénovat! Ráno vyrážíme do Judenburgu dát si tréninkově první etapu Sommercupu. Sprintík v příměstském lesíku s ekvidistancí 1 metr dal mnohým zabrat. Po obědě už jdeme trénovat opět v horách u chaty. Dva downhilly a jeden koridor v dešti dají zabrat.

Den 4.

Ráno vyrážíme na nejvýše položený trénink soustředění, middle, kde kontroly byly v nadmořské výšce až přes 2000 m n. m. Nejvyšší čas využít zkušenosti nabyté na předchozích trénincích. Počasí celkem přeje, a tak byl čas i na kochačku. Po obědě přichází intenzivní déšť a my jen přemýšlíme, jak to vymyslíme s odpoledním tréninkem okruhů. Dopadá to dobře, svítí sluníčko a fotky z tréninku mluví za vše…

Den 5.

Vyrážíme dál! Na základě atraktivní losovačky se vrháme na úklid chaty, loučíme se s okolím Judenburgu a vyrážíme směr Villach. Cestou se stavujeme v centru Klagenfurtu a v našem novém útočišti u faakerského jezera si dáváme koupačku, fotbálek a pizzu. Odpočinkový den, jak má být. Pořádně zabezpečujeme stany a čekáme, jestli vydrží přicházející bouřku a poryvy větru…

Den 6.

Všechny stany vydržely a to stanů některým nateklo jen trošku. Dopoledne je fajn, seznamujeme se middlíkem s terénem Graschelitzenu. Úplně jiný terén, než který jsme okusili u Judenburgu. Vápencové skály, les s popadanými stromy, jeskyněmi a dírami. Ideální seznamovák pro odpolední middlové finále ve vyšších partiích Graschelitzenu. Tam už jsme si trochu čuchli k italským terénům, které nás čekají zítra. Parádní middlík!

Den 7.

Celodenní výlet do Itálie k malebnému Lagho di Fusine stál za to! Panoramata, kaupačka a k tomu dva tréninky v pořádných vápencových skalách – nejdříve seznamovák na záchytné body, potom netradiční trénink „najdi“ start a zvládni své farsty co nejrychleji, kde se běželo 6 opakovaných startů po 7členných skupinkách.

Den 8.

Dopoledne vyrážíme do terénu Schmarotzwald, krásně běhatelného zvlněného lesíku se srázky. „Proč většina srázků má hrábě?“ říkáme si. Chápeme vzápětí, hodně to pomáhá v rozeznání orientace srázů. Jo a trénink to byl věšák-sběrač. Odpoledne už zakončujeme soustředění prestižními 3člennými štafetami hned kousek od našeho kempu ve Faak am See.

Den 9.

Jedeme domů!

Díky moc všem za přístup k tréninkům i týmové atmosféře. Doufáme, že jste si všichni tréninky v Rakousku užili. Vystřídali jsme řadu terénů, a tak nebyl úplně čas se s nějakým z nich na 100 % sžít, i tak si myslím, že jste většinu tréninků zvládli suprově. A pokud ne, tak věřte, že pochopit takto specifické trvá desítky a desítky hodin v lese a to jsme prostě během týdne nestihli 🙂 Nezapomeňte si zarazervovat termín na další soustředko – sprintové 1.–3. září, info brzy!

Sdílená fotogalerie (je doplňováno)

Za trénéry SCM a TSM JO
Matějíček